Jméno tohoto severočeského města je po mnoho staletí spojeno se slavnou tradicí – výrobou svítidel. První skleněné lustry se zde zhotovovaly podomácku již v 17. století. K opravdovému rozmachu však došlo v druhé polovině 19. století, kdy se tady zakládaly významné firmy. Jednalo se zejména o rodinu slavného průmyslníka Eliase Palmeho. Na jeho tradici a odkaz pak po druhé světové válce navázal národní podnik Lustry, dnes Preciosa-Lustry. O sklářské historii tohoto, svého času světoznámého města, se nejvíce dovíme v místním Sklářském muzeu, zaměřeném na ryté a broušené sklo od 17. století po současnost. Část expozice je věnována i místní umělecko-průmyslové sklářské škole, která je nejstarší školou svého druhu v Evropě (založena roku 1856!) a má dodnes velký význam pro české i světové sklo.

Unikátní série džbánků podle sklářských receptur dvě stě let starých

Jak říká majitelka prodejny a šperkařka Miroslava Havelková, ve vršovickém minikrálovství nádherného českého skla ruční výroby nabízí výhradně zboží, které vyrábí Florianova huť v Častolovicích za Českou Lípou. Vybrat si z úžasné nabídky džbánů a džbánečků, půllitrů, váz či mís i misek, nejrůznějších pohárů a skleniček, včetně těch na víno, těžítek, aromalamp, zvířátek ba i petrolejových lamp a dalších dekorativních i reklamních předmětů, včetně obrovského spektra suvenýrů, není snadné. Třešničkou na příslovečném dortu je pak široká paleta módních doplňků, včetně skleněných šperků, náhrdelníků a přívěsků, pro všechny věkové kategorie.

Praze se nadarmo nepřezdívá Stověžatá. Mezi ty nejpopulárnější a turisticky nejnavštěvovanější věže bezesporu patří elegantní krasavice v Jindřišské ulici. Původně sloužila jako zvonice kostela svatého Jindřicha a svaté Kunhuty, dnes domácí i zahraniční návštěvníky láká výstavními prostorami, výbornou restaurací, zvonkohrou a skvělým výhledem z výšky 65,7 metrů, chlubíce se prvenstvím nejvyšší volně stojící zvonice v Praze.

Schichtova epopej. Zdroj snímku: ČTK

Ústečtí muzejníci jsou odhodláni v roce 2019 napnout všechny síly k pátrání po ztracené části Schichtovy epopeje. Chybí sedm pláten s výjevy z československých dějin, které nechali vytvořit k desátému výročí Československa výrobci legendárního mýdla s jelenem, továrníci Schichtovi.

Milovníci a znalci výtvarného umění dobře vědí, o čem je řeč, dalším připomeneme, že česká malířka a ilustrátorka Marie Fischerová-Kvěchová (* 24. března 1892, Kutná Hora; + 2. června 1984, Černošice) je vedle Josefa Lady umělkyní vskutku národní. Tato absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze je známá především jako autorka a ilustrátorka knih pro dětí, věnovala se též figurální a portrétní tvorbě, zvládala i krajinomalbu či sgrafita, byla zdatnou textilní výtvarnicí.

Adéla Rúčková Moravcová a její obrázky i knížky v knihovně v Dobrušce. Snímek Dany Ehlové

Až do konce října 2018 můžete v Městské knihovně v Dobrušce navštívit výstavu tvorby Adély Rúčkové Moravcové nazvanou Ze života ilustrátorky. Do města F. L. Věka, z něhož pochází, se vrátila nejen prostřednictvím půvabných obrázků, ale také osobně, když v knihovně absolvovala besedy se žáky druhých tříd i veřejností.