1. místo ve II. kategorii - 1. stupeň základní školy. Snímek Sáry Šebek

Salesiánské středisko Štěpána Trochty v Teplicích nabídlo v 7. ročníku výtvarné soutěže téma Anděl s hendikepem.

Obrazy malované přímo na zeď, stěny či třeba stropy nejrůznějších budov nejsou ničím novým. Známe je nejenom z kostelů i chrámů, hradů a zámku, jakož kupříkladu i z kolonády v Mariánských lázních, kterou během tří let (1978 až 1980) skvělým tvůrčím způsobem vyzdobil dnes již legendární malíř Josef Vyleťal (* 18. června 1940; + 3. února 1989).

Jméno tohoto severočeského města je po mnoho staletí spojeno se slavnou tradicí – výrobou svítidel. První skleněné lustry se zde zhotovovaly podomácku již v 17. století. K opravdovému rozmachu však došlo v druhé polovině 19. století, kdy se tady zakládaly významné firmy. Jednalo se zejména o rodinu slavného průmyslníka Eliase Palmeho. Na jeho tradici a odkaz pak po druhé světové válce navázal národní podnik Lustry, dnes Preciosa-Lustry. O sklářské historii tohoto, svého času světoznámého města, se nejvíce dovíme v místním Sklářském muzeu, zaměřeném na ryté a broušené sklo od 17. století po současnost. Část expozice je věnována i místní umělecko-průmyslové sklářské škole, která je nejstarší školou svého druhu v Evropě (založena roku 1856!) a má dodnes velký význam pro české i světové sklo.

Spolek Denemark už zná nejkrásnější vodnici pro Lorecký rybník. Podobu určily děti ze základních škol v Kutné Hoře a nejlepší návrh vybrala odborná porota a veřejnost. Vítězný návrh teď poputuje k výtvarníkovi, sochaři a řezbáři Andrejovi Neméthovi, který umělecké dílo pro ostrůvek Loreckého rybníka vytvoří.

Do sedmého roku své činnosti vstupuje jedinečný kulturní stánek, jehož aktivity nemají v širokém okolí konkurenci. Špejchar Želeč, mohutná patrová zemědělská budova zbudovaná kolem roku 1802, se o dvě stě let později proměnila v unikátní objekt. V přízemí je muzeum staré zemědělské techniky, v patře a zpřístupněné půdě pak obrazárna s příznačným názvem trvalé výstavy Podobizna, předsíň duše a galerie.

Schichtova epopej. Zdroj snímku: ČTK

Ústečtí muzejníci jsou odhodláni v roce 2019 napnout všechny síly k pátrání po ztracené části Schichtovy epopeje. Chybí sedm pláten s výjevy z československých dějin, které nechali vytvořit k desátému výročí Československa výrobci legendárního mýdla s jelenem, továrníci Schichtovi.