Téměř třemi desítkami olejomaleb a několika videoinstalacemi představuje českému publiku pražská Galerie Rudolfinum belgického malíře Michaëla Borremanse. Výstava s názvem The Duck, přerušená krátce po zahájení nouzovým stavem kvůli koronaviru, potrvá ještě do neděle 26. července 2020.
Součástí kolekce převážně menších obrazů, které v rozlehlých a vysokých sálech Rudolfina působí ještě intimněji, než by tomu bylo v menších prostorách, jsou i čtyři rozměrná plátna. Tři z nich Michaël Borremans namaloval na podzim 2019 právě pro pražskou výstavu.
Přestože sedmapadesátiletý malíř pracuje technikou barokních mistrů a přiznává fascinaci holandskou malbou 17. a 18. století, silně ho ovlivnily také současné výtvarné tendence. Vyrůstal v období pop-artu, konceptuálního umění a minimalismu, a tak se přirozeně začal zajímat také o média filmu a fotografie. Nicméně zájem o barokní malbu si uchoval.
„Celý život se dívám na obrazy starých mistrů a jsem fascinován nejen jejich imaginací, ale i technikou. Jako malý jsem ty malby považoval za okno do nějakého imaginárního světa, kam mi není dopřáno vstoupit,“ říká Michaël Borremans v rozhovoru pro Galerii Rudolfinum. Zmíněnou malířskou techniku, která se dnes už běžně nepoužívá, považuje dokonce za specifický druh jazyka, který je v západní kultuře univerzální a z historie nese řadu kódů.
„Rád vytahuje znovu na povrch bezbřehé množství interpretačních vrstev, jež se během staletí navršily. Jeho studia starých mistrů byla velmi hluboká, navíc díky nim se mohl později naplno rozvinout jeho mimořádný malířský talent,“ uvedl kurátor výstavy a ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.
Michaël Borremans často pracuje s lidskou figurou a živými modely, mnohdy jsou zvláštně oblečené, buď v historicky působících šatech, nebo podivných oděvech připomínajících divadelní kostýmy. Většinou staticky působící scény budí dojem, že se postavy co nevidět pohnou. S tímto napětím umělec pracuje také ve svých videoinstalacích: v Rudolfinu je například k vidění smyčka s dívčím modelem připomínajícím anděla, který se nepatrně pohybuje (a ujídá kousky chleba), nebo záběr na tři černochy v bílých oblecích, odpočívající v polozhroucené poloze na židlích.
„Přestože se jeho obrazové náměty často pojí s latentně přítomným násilím, vynikají neobyčejnou krásou svého provedení,“ upozorňuje kurátor Petr Nedoma.
Galerie připravila i doplňující projekt ve svém Artparku v přízemí. Výstavu Michaëla Borremanse v něm pod názvem Vrhám stín reflektuje česká umělkyně Veronika Drahotová.
Kromě zmíněných dvou výstav je v Rudolfinu k vidění také videoinstalace Olympia od dalšího belgického umělce, Davida Claerbouta. Zobrazuje postupný rozpad olympijského stadionu v Berlíně. Všechny výstavy jsou přístupné zdarma.
Autorka: Eva Vejdělková
Zdroj: Právo
Další pozvánky na výstavy výtvarného umění u nás i v zahraničí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery