Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě připravila výstavu věnovanou Eduardovi Ovčáčkovi, který letos oslavil 87. narozeniny. Instituce do sbírek získala část jeho tvorby včetně cyklu Lekce velkého A, kterým reagoval na okupaci ze srpna 1968.
Eduard Ovčáček v Havlíčkově Brodě vystavuje poprvé. Retrospektivní přehlídka byla původně plánovaná k jeho pětaosmdesátinám, oddálila ji ale rekonstrukce budovy. Vernisáž se uskutečnila v pátek 17. července, výstava potrvá do neděle 30. srpna 2020.
"Eduard Ovčáček patří mezi inovátory, v 60. letech 20. století u nás začal prosazovat informel, lettrismus a všechny nové směry, které vznikly ve Francii. Byl jedním ze spoluzakladatelů Klubu konkretistů, který měl své velké sídlo i v Jihlavě. V roce 1968 byla velká výstava konkretistů jak v Jihlavě, tak tady u nás," vypočítává ředitelka galerie Hana Nováková.
Směr zvaný lettrismus vznikl v 60. letech minulého století, kdy umělci začali na obraze uplatňovat písmo, číslice i vlastní znaky v jiném významu, než jak jsou běžně používány, s ohledem na geometrické uspořádání. Někdy tak byly podobné až grafickým hudebním partiturám. Eduard Ovčáček v tomto ohledu využíval staré secesní raznice. Mnoha jeho obrazům dominuje číslice tři, které odráží měsíc a rok autorova narození. Výstava představuje jeho grafiky, obrazy, koláže i plastiky, které vznikaly v Klubu konkretistů.
"Kdo pana profesora Ovčáčka nezná, dostane jedinečnou možnost nahlédnout do širokého spektra jeho tvorby a podívat se, čím je specifická, inovátorská, zajímavá," dodává ředitelka galerie Hana Nováková.
Eduard Ovčáček se narodil 5. března 1933. Absolvoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě. V 60. letech 20. století proslul díky strukturální grafice.
Cyklem monotypů nazvaných Lekce velkého A stačil ještě reagovat na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, kdy se například písmeno A veze na pásech tanku. Je z něho vytvořen komunistický symbol, pěticípá hvězda, nebo se objevuje v opakujícím se slově Pravda motajícím se v kruhu.
Pak ale režim postavil Eduarda Ovčáčka mimo oficiální proud, kde jako signatář Charty 77 zůstal až do roku 1989. "Ovčáčkova generace, jejíž umění mělo v uvolněných šedesátých letech velkou šanci rovnoprávně se zařadit do světového kontextu, na příjezd tanků osudově doplatila," napsaly o výtvarníkovi Hospodářské noviny u příležitosti jeho výstavy v kutnohorské galerii GASK.
"V době zákazu se věnoval strukturální malbě, dělal dřevěné architektony a experimentoval s papírem. Když se to v roce 1989 zlomilo, začal se znovu angažovat, protože už dřív působil i jako pedagog," doplňuje Hana Nováková. Základy takzvaných architektonů tvoří jednoduché geometrické tvary, jejichž opakováním vzniká výsledný objekt. V roce 1991 stál Ovčáček u zrodu fakulty umění při univerzitě v Ostravě.
Zdroj: ČTK; magazin.aktualne.cz
Zdroj snímků: ČTK
Další pozvánky na výstavy výtvarného umění u nás i v zahraničí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery