Vernisáž výstavy uznávané malířky a grafičky Bohunky Waageové Den, kdy zpívali andělé, kterou na středu 29. listopadu 2023 připravila od 19:00 hodin kutnohorská umělecké agentura a galerie ArcusGallery v kavárně Čert a Káča (Husova 102/5, Kutná Hora - v podloubí) bude doplněna dalšími dvěma kulturními počiny. Jedním z nich je křest autorčiny bibliofilie Křížová cesta, souboru dvanácti signovaných a číslovaných barevných litografií.
Tím dalším potom minirecital kytaristky a zpěvačky Lucie Zhory, která po delší době opět vystoupí před svými kutnohorskými posluchači a diváky. Využili jsme této příležitosti a Lucii Zhory požádali o krátký rozhovor.
Na delší dobu jste se odmlčela a veřejně nevystupovala. Bude minirecital při vernisáži výstavy Bohunky Waageové novým začátkem?
Je to jen část života, kdy si procházíte bez odporu a dobrovolně životní fází Poustevníka. V tarotu je toto období takto nazváno: Poustevník. Stojí sám na vrcholu hory, v šedivém plášti neviditelnosti a vnější lesk ho nezajímá. Drží v ruce lucernu a v ní je hvězda, je na ní pečeť moudrosti jednoho velkého krále. Vědomě se straní vnějšího světa a tak rozpoznává, čím zrazuje sám sebe a svou duši. Vstupuje už jen tam, kde to má pro něho hlubší význam a smysl. Nový začátek už u mě proběhl, ale nikdo o tom neví, protože proběhl právě v období poustevníka...
Emotívní ýstava se jmenuje Den, kdy zpívali andělé a bude v předvánoční době. Uzpůsobíte tomu i program Vašeho minirecítálu?
Predvanocni doba je též dobou krásných českých koled a já je velmi ráda zazpívám a pokud si je se mnou zazpívají i hosté při vernisáži, budu moc ráda. Mám ve svém repertoáru dvě písně, které jsou inspirované tarotem, v obou promlouvají andělé, jeden je strážný a druhý ten padlý. Ani jeden v sobě nemá lacinou sladkost a možná může někoho překvapit jejich otevřenost... Zrovna tak, jako mě, když jsem ty texty kdysi skládala.
Při různých akcích ArcusGallery jste v minulosti vystupovala docela často. Co Vás na této spolupráci lákalo?
Mě lákala komornost prostředí galerie a nová hudební zkušenost. Proč byla a je tato zkušenost pro mě cenná? Výtvarníci, malíři, grafici, to jsou lidé, kteří chytí krásu a udrží ji na plátně nebo papíře, navzdory její pomíjivosti. Nakreslí krásnou kytici květů a ta neuvadne ani za týden, ani za měsíc, ba ani za rok. A o to jde. Mit harmonii a krásu pořád před očima. A v očich. Časem.
Autor: MiM
Autor je šéfredaktorem webu Putování za uměním
Další rozhovory z hudebního světa najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery