Nejde o žádného seniora, ale hošíka, který se producíruje v krátkých kalhotách. Jedna z našich nejslavnějších celebrit se v neděli 2. května 2021 dožívá v plné svěžesti úctyhodného věku. Starší už je pouze jeho otec, a to jen o šest let. Co je to za nesmysl? Není, jde o Hurvínka, nejpopulárnější českou loutku, syna pana Spejbla. Oba jsou oblíbení nejenom u nás, ale i ve světě.
Prostořekého synka vyřezal Gustav Nosek (* 15. července 1887; + 1. února 1974), ještě jako modelář Škodových závodů v Plzni. Vybavil ho i pohyblivýma očima. Hurvínek poprvé vystoupil 2. května 1926 v zábavném přídavku večerního představení komedie Počestný dům v plzeňské Řemeslnické besedě.
Světová hvězda
Od té doby zcestoval kus světa, zažil nadšené ovace, věznění v trezoru gestapa i změny režimu. Josef Skupa (* 16. ledna 1892; + 8. ledna 1957) ho uvedl na divadelní prkna a proslavil po naší zemi. Miloš Kirschner (* 16. března 1927; + 2. července 1996) mu dal modernější charakter, uvažování a mezinárodní věhlas. Na předchozí dva herce navázal Martin Klásek (* 25. února 1957), který se sympatického dareby udělal současného kluka. Od roku 2017 se s ním alternuje Ondřej Lážnovský.
Hurvajz měnil nejenom tatínky, ale i vzhled. V roce 1964 se trochu zakulatil, později – kvůli televizi – měnil oblečení. Vedle svého tradičního vystřídal spousty kostýmů a převleků. Měl na sobě maskáče, turban, fráček, brnění. V 50. letech minulého století nosil tepláky... Oblečený byl také třeba ve stylu zpěváka Michaela Jacksona. Není líný, sportuje. Hraje fotbal, jezdí na koloběžce, na sáňkách.
Nebojí se preludovat na různé nástroje. Nejznámější jsou housličky. Zahrál si s Pavlem Šporclem, nebo s Wihanovým či Talichovým kvartetem. Jmenuje se po něm vlak, nejedno zvíře v různých zoo, dokonce i asteroid, tím pádem je úředně ověřenou hvězdou! Jména Hurvínka a Spejbla jsou umístěna na čipu, který se stal součástí sondy InSight na Marsu, což umožnila NASA.
Dřevění divadelní mistři
Dnes už se moc neví, že původně neměl být synem Spejbla, ovšem obecenstvo si kdysi toto spojení vynutilo. Navíc tvůrce Gustav Nosek udělal loutku tak podobnou většímu a staršímu předkovi, jako překvapení pro loutkoherce Josefa Skupu, zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka. Tím vznikla originální dřevěná rodina.
V jeho rodném listě významnou roli hraje jedna žena. Jiřina Skupová, životní partnerka principála, vodila a provázela Hurvínka celou předválečnou érou a mnoho let po ní. Naučila ho první krůčky, z miminka udělala kluka a díky její dámské péči nosil pravidelně prané a nažehlené košilky.
Ovšem pohybovou škálu, kterou využívá dodnes, dřevěnému hošíkovi vtiskl Bohuslav „Bója“ Šulc (* 5. září 1936). Skutečný niťový virtuos stál za výkony Hurvínka čtyřicet let. Přidal mu totiž nastálo nitě a tím rozšířil pohybové možnosti loutky. Také on se zasloužil o to, že za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla obdrželi Spejbl a Hurvínek v roce 2013 cenu Thálie.
Ať se do něj nedá červotoč
Posledních sedmačtyřicet roků žije s oblíbenými loutkami Martin Klásek (* * 25. února 1957). Loutkář a zpěvák s nimi trávi většinu života. Premiéru měl v pouhých osmnácti letech 8. prosince 1974.
Při takovém jubileu se hodí, aby herec, který populárním postavám vdechuje tolik let život, zavzpomínal, co má s oslavencem za sebou. „Bylo to veselé a pestré! Hrajeme v divadle pro děti i dospělé, nejen česky, nýbrž ve čtyřiadvaceti jazycích. Natáčíme různá videa, filmy, CD, skeče, píšeme knížky,“ řekl Martin Klásek. Procestoval s lotkami čtyři kontinenty.
„Hurvínek po nás vyžaduje stále nové a nové příběhy, dialogy, takže není divu, že je držitelem několika zlatých a diamantových desek,“ pochlubil se dále Martin Klásek. Přes dvacet let stál na jevišti vedle Miloše Kirschnera. Málokdo si přitom uvědomuje, že herec hraje s oběma loutkami naráz.
A co by pětadevadesátiletému jubilantovi popřál k narozeninám? „Ať se vrátí diváci do divadla. Ať se do něj nikdy nedá červotoč!“ Na to nezbývá, než dodat typické hurvínkovské: Chachááá!
Autorka: Vlaďka Merhautová
Zdroj: Super.cz
Další reportáže z divadelního prostředí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery