Novináři a publicisté rádi ve svých článcích či medailonech dříve narozených předních českých fotografů používají slůvko doyen. Tento predikát však především patří ke jménu čerstvého devadesátníka, uměleckého fotografa Petra Helbicha, na jehož blížící se výstavu ve Strahovském klášteře, korunující jeho celoživotní fotografickou tvorbu, nyní čtenáře webu Putování za uměním zveme.
Petr Helbich (* 5. listopadu 1929) je lékařem, který se věnuje plicním chorobám. Umělecké veřejnosti a milovníkům i sběratelům fotografie je známý i jako člen skupiny Český dřevák. Znalci a historici naší fotografie pak vědí, že byl asistentem nestora české fotografie Josefa Sudka. I když ve své tvorbě přiznává inspirací jmenovaným velikánem české fotografie, obohacuje Petr Helbich svoje dílo vlastním, charakteristickým přístupem. Kromě jiného i přesahem ke své původní, lékařské profesi, jak poznamenává znalec a editor Helbichova díla, autor jedinečné monografie stručně nazvané Petr Helbich – Fotografie Jiří Jaskmanický, ředitel Českého centra fotografie, které ve spolupráci se společností Greisen před časem jmenovanou publikaci jako první svazek edice Nejskromnější umění vydalo.
Curriculum vitae
Jak se můžeme dočíst v Encyklopedii československých fotografů, Petr Helbich se narodil v lékařské rodině. Absolvoval francouzskou obecnou školu ve Školské ulici a gymnázium na náměstí Jiřího z Lobkovic, kde maturoval v roce 1948. Během následujících šesti let studoval na lékařské fakultě UK. Poté pracoval v mnoha zdravotních zařízení, například i ve fakultní nemocnici v pražském Motole na tuberkulózním oddělení. Od roku 1963 je vědeckým pracovníkem výzkumného ústavu tuberkulózy Fakultní nemocnice na Bulovce. V roce 1968 získal titul kandidáta věd. V roce 1991 odešel do penze.
Od dětství žil střídavě v Praze a ve Frenštátu pod Radhoštěm. V roce 1943 se mu dostala do ruky kniha Rudolfa Jandy Prales v Beskydách – ta silně ovlivnila jeho první pokusy s fotoaparátem Kodak Retina, který dostal od otce v roce 1946. Během vysokoškolských studií se Petr Helbich seznámil s autorem jmenované publikace, kterého posléze doprovázel při fotografování na Slovensku. Tady poznal Josefa Sudka, kterému pak pomáhal při fotografování v pralese Mionší. S Josefem Sudkem se pak stýkal i v Praze a dostal od něho fotoaparát pro formát 9 x 12 centimmetrů, se kterým fotografoval během svého působení v letech 1954 až 1955 v sanatoriu vJablůnkově. Během aktivní lékařské praxe, především pak při vyčerpávajících povinnostech ve fakultní nemocnici v Motole upřednostňuje před tvůrčí činnosti problematiku tuberkulózního oddělení. K fotografování se vrací koncem 60. let minulého století. V roce 2003 se Petr Helbich připojil ke skupině Český dřevák, kterou v roce 2000 založili fotografové Karel Kuklík, Jan Reich, Jaroslav Beneš a Bohumír Prokůpek.
Z jeho díla jmenujme alespoň fotografické cykly Frenštát pod Radhoštěm a okolí, Jablunkov či Výkladní skříně, Chotěboř nebo Krajina a město či Les. Petr Helbich má za sebou mnoho samostatných i skupinových výstav doma i v zahraničí, včetně San Francisca nebo Paříže. Se skupinou Český dřevák absolvoval výstav patnáct, mezi něž počítáme i tu poslední, která se konala zjara 2018 v rakovnické Rabasově galerii.
Hostem Ateliéru Josefa Sudka
Před dvěma roky Petr Helbich vystavoval v ateliéru našeho legendárního jednorukého fotografa, kde strávil spoustu hezkých chvil coby Sudkův asistent a posléze i jako dlouholetý Mistrův osobní lékař. Jak konstatoval kurátor Pavel Vančát při vernisáži, v Sudkově ateliéru se tak po více jak čtyřech dekádách alespoň symbolicky znovu setkali nejen učitel a žák, ale především dva duchem pevně spjati přátelé, celoživotně zaujatí půvabem fotografického vidění.
Ačkoliv byl Petr Helbich Sudkovým přímým příkladem silně ovlivněn, v průběhu 50. a 60. let 20. století postupně hledal vlastní vidění i témata. Jeho dnes asi nejznámějším opusem je cyklus Bulovka (1970 - 1974), odhalující dramatickou a fantomatickou povahu lékařského prostředí. Od 70. let minulého století po několik desetiletí Petr Helbich pracuje na volném cyklu Demolice, zachycující nejrůznější nezvratné kulturní a sociální proměny.
V roce 2003 byl přizván do skupiny Český dřevák (2000 až 2008), jejíž charakteristikou byla práce s dřevěnými velkoformátovými kamerami a kontaktními pozitivy, kterým Petr Helbich zůstal věrný dodnes.
I ve své devadesátce Petr Helbich aktivně fotografuje. Zdařile nalézá civilizační a přírodní témata i v okolí svého současného bydliště na jednom z pražských sídlišť.
Únorová Helbichova výstava
Za výběrem z cyklů jmenovaného mistra černé bedýnky se v předjaří roku 2019 můžeme vypravit v Praze, do výstavních prostor Křížové chodby Strahovského kláštera. Jedinečnou expozici, kde jsou k vidění poprvé vystavované zvětšeniny téměř stovky snímků z celoživotní tvorby Petra Helbicha, připravila společnost Art Mpzaika a sběratele výtvarných publikací jistě potěší, že při této příležitosti si zájemci mohou zakoupit jedinečnou fotoknihu z pera našeho špičkového odborníka na fotografii, Jiřího Jaskmanického, stručně a výstižně nazvanou Petr Helbich – Fotografie.
Použitou technologií, vazbou i grafickou úpravou se publikace řadí k bibliofilské produkci, proto jsou i jednotlivé výtisky číslované.
Závěrem dodáváme, že jmenovaná výstava je putovní a zjara 2019 bude k vidění také v jižních i východních Čechách.
Autor: Ivan Černý
Zdroj snímků: Archív autora
Další pozvánky na výstavy výtvarného umění u nás i v zahraničí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery