Činorodé Muzeum moderního umění Olomouc připravilo pro zájemce o architekturu jedinečnou výstavu, věnovanou fenoménu sociálního bydlení v obytných blocích zvaných Koldomy, kde měli nájemníci komunálních bytů prakticky pod jednou střechou i široký sortiment služeb. Od prádelen, kadeřnictví, jídelen i tělocvičen až třeba po vinárnu nebo restauraci.
Jak známo, Kolektivní dům (Koldům) jako svébytný stavební druh, je výsledkem práce levicově zaměřených architektů a společenské poptávky v první polovině 20. století. Jednalo se o vizi, postavenou na myšlence sociálního inženýrství, které usilovalo o přeměnu společnosti ke kolektivismu. V koldomech měly být soustředěny veškeré funkce, které člověk potřebuje k životu, v jednom objektu. Jejich součástí tak mělo být nejen bydlení, ale i veškerá občanská vybavenost, včetně školek, jídelen a volnočasových zařízení. Není bez zajímavosti, že tato myšlenka v současnosti znovu ožívá, okleštěna od politických aspektů, v nutnosti budování tak zvaných malolitrážních sociálních bytů pro mladé rodiny či seniory.
Koldomy nebyly bludem
„Pod slovním spojením kolektivní dům si většina lidí vybaví éru padesátých let minulého století za komunistické vlády v Československu,“ říká kurátorka výstavy Klára Jenišťová a pokračuje: „Ale první domy tohoto typu začaly růst v Praze již za první republiky. Jejich iniciátorkami byly české feministky z okruhu T. G. Masaryka. Samotná prehistorie však sahá až do USA konce 19. století, kde vrcholil boj za emancipaci žen. Profesionalizace péče o domácnost a její přesun do veřejné sféry měly ulehčit ženám život natolik, aby se mohly věnovat povolání, aniž by zanedbávaly rodinu.“
Prvním koldomem, postaveným v Československu, byl kolektivní dům ve Zlíně architekta Jiřího Voženílka. Největší realizací pak Koldům v Litvínově. Ani Olomouc ale nezůstává stranou, jak se ostatně můžeme přesvědčit na představované výstavě. Zdejší Hotelový dům ve Velkomoravské ulici je zajímavý hned z několika hledisek.
„Architekti Černoušek, Dolák a statik Zrotal na tomto experimentálním projektu pracovali ve svém volném čase bez nároku na honorář, ale s vidinou jeho smysluplnosti. Tento dům se stal předobrazem desítek dalších, které vyrostly po celé republice v následujících desetiletích. Určen byl svobodným jednotlivcům, osiřelým seniorům a bezdětným párům, pro něž představoval jakýsi přechodný článek v cestě za samotným rodinným bydlením," dodává kurátorka Klára Jeništová. “Nesporné jsou také výtvarné kvality domu, vycházející z estetiky bruselského stylu. Navíc autoři při jeho stavbě použili novou technologii vakuovaného betonu, která umožnila rekordně rychlé dokončení stavby.“
Litvínovský Koldům
Tak ten vznikl, jak se dočteme na výstavních panelech, podle projektu vybraného na základě architektonické soutěže v roce 1947. Dostavěn byl ale až o deset let později. Jeho autory byl Václav Hilský s Evženem Linhartem. Původním záměrem bylo postavit takovýchto objektů sedm, vzhledem k finanční situaci však zbylé stavby realizovány nebyly. Geometrická symetrická stavba a jednotné moduly různě velkých bytů, kterých je v litvínovském kolektivním domě na 350, byly tehdy trendem, který prosazoval například světoznámý Le Corbusier. Prapůvodně v bytech chyběly kuchyně, protože se předpokládalo, že se všichni budou stravovat ve společné, z větší části v dotované jídelně. Základní myšlenka koldomu byla, jak jsme si již říkali, vize, že lidé potřebují soukromí jen na přespání a vše ostatní budou dělat v kolektivu – po jednou střechou. Od služeb až po zábavu.
Samotný areál Kolektivního domu v Litvínově slouží i dnes široké veřejnosti a obsahuje i víceúčelovou sportovní halu, veřejné koupaliště, tenisové a volejbalové kurty. V případě exkurzí a prohlídek, inspirovaných návštěvou olomoucké výstavy České kolektivní domy, poslouží zájemcům linky MHD č. 13 a 29, které projíždějí také vlakovým a autobusovým nádražím.
Bohatý doprovodný program
Nápad uspořádat takovouto výstavu se zrodil již v roce 2014, při přednášce Huberta Guzíka z Fakulty architektury ČVUT v olomouckém Muzeu umění o kolektivních a hotelových domech. Při realizaci výstavy byla zvolena pro prezentaci fotografií, architektonických návrhů či stavebních plánů neobvyklá technologie překližkových desek.
Součástí výstavy jsou komentované prohlídky s lektory Davidem Hrbkem, Lenkou Kužvartovou či Hubertem Guzíkem. Dále pak nechybí ani animační programy pro základní a střední školy nebo diskusní večer s promítáním dokumentárních filmů ve spolupráci se spolkem Za krásnou Olomouc a festivalem Academia film Olomouc.
V březnu 2018 pak výstava, kterou můžete v olomouckém Muzeu moderního umění navštívit do neděle 18. února 2018, poputuje do Oblastní galerie Liberec a posléze do Alšovy jihočeské galerie v Českých Budějovicích.
Autor: Ivan Černý
Zdroj snímku: Archív
Další pozvánky na výstavy výtvarného umění u nás i v zahraničí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery