Po pěti letech opět Galerie výtvarného umění v Ostravě prezentuje část svých přírůstků do sbírek na výstavě s názvem Akvizice 2012–2016. Umělecké sbírky galerie se ve zmíněném období rozrostly téměř o 600 položek, instituce je koupila nebo získala darem.
V úterý 11. července 2017 byla v Galerii výtvarného umění v Ostravě (GVUO) zahájena výstava Akvizice 2012–2016, která představuje téměř třicet uměleckých děl, jež galerie získala do svých sbírek v posledních pěti letech. Expozice prakticky reprezentuje akviziční politiku GVUO, tedy snahu galerie zaplnit takzvaná prázdná místa ve sbírkách, přičemž největší mezery se nacházejí od sedmdesátých let do současnosti.
„Není ve finančních silách galerie mít průřez tvorby každého autora, který působil od druhé poloviny dvacátého století do současnosti. Snažíme se však mít významné umělce zastoupeny aspoň jedním kvalitním a v ideálním případě i monumentálním dílem, které je pro autora typické,“ říká Jiří Jůza, kurátor výstavy a ředitel galerie.
Dům umění nemá dostatečnou kapacitu na to, aby mohl prezentovat všechny přírůstky, bylo proto nutné pečlivě vybírat vystavené exponáty. „Bral jsem ohled na prostor, ale zároveň i na to, že některá umělecká díla byla prezentována nedávno, jako například cyklus grafik Eduarda Ovčáčka, malba Daniela Balabána či objekt Huga Dermatiniho, nebo brzy vystavena budou, to se týká například Vlastislava Hofmana, jehož tvorbu představíme na podzim.“
Na výstavě si tak návštěvníci mohou prohlédnout fotografie, malby a plastiku jedenácti umělců, konkrétně jmenujme Gustava Aulehlu, Hugo Baara, Frantu, Karla Harrera, Jiřího Koláře, Maria Kotrbu, Karla Malicha, Zbyňka Sekala, Zdeňka Sýkoru, Jaroslava Vožniaka a Jana Wojnara.
Skvostem výstavy je cyklus serigrafií Zdeňka Sýkory s názvem Černo-bílá struktura z roku 2009, který byl vyhotoven ve více kusech. „Troufám si říct, že jsme jediná veřejná galerie v České republice i zahraničí, která má tento osmidílný soubor kompletní,“ doplňuje Jiří Jůza a pokračuje: „Stejně tak výjimečná je i Schránka s dvěma železnými pruty Zbyňka Sekala. Tento objekt byl jedním z posledních několika kusů, které zůstaly v autorově ateliéru po jeho smrti. Jsem moc rád, že se nám povedlo jej z Vídně dovézt do naší sbírky.“
Každá galerie v České republice nemá možnost tak výrazně rozšiřovat své sbírky jako GVUO. Galerie dostává významné obnosy určené na nákup uměleckých předmětů do sbírky od svého zřizovatele Moravskoslezského kraje. „Dnes už na nákup umění ze sedmdesátých let potřebujete statisíce, někdy i milióny. Podařilo se nám však s majiteli zakoupených děl domluvit velmi vstřícné ceny a za to jim moc vděčni. Díky jejich vstřícnosti a velkému počtu darů jsme sbírku výrazně rozšířili.“
Většina akvizic se uskutečňuje už s ideou přístavby Domu umění s názvem Bílý stín. Pro mnohé z nich galerie v současnosti nemá dost velký depozitář. Situaci řeší dlouhodobými zápůjčkami, jako v případě objektů Stanislava Kolíbala a Krištofa Kintery, které mohou zájemci obdivovat ve foyeru Divadla Jiřího Myrona. „Stejně tak tomu asi bude i se sochou Maria Kotrby s názvem Jeden plus dva, kterou si návštěvníci výstavy mohou prohlédnout. Do depozitáře se nevejde, zůstane buď ve vestibulu Domu umění, nebo ji zapůjčíme jinam,“ uzavírá Jůza.
Výstava Akvizice 2012–2016 můžete v ostravském Domě umění navštívit neděle do 3. září 2017.
Autor: tz
Zdroj snímků: Galerie výtvarného umění v Ostravě
Informace o dalších výstavách u nás i v zahraničí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery