Ve třicátém čísle týdeníku Claudie vyšel rozsáhlý rozhovor se spisovatelkou, hudebnicí a výtvarnicí Petrou Vychytilovou. Přinášíme doslovný přepis…
K životu potřebuje psaní, kreslení, čtení, hudbu, kávu se skořicí a smetanou, čaj, sbírání kamenů a dlouhé procházky.
Petra je lektorkou uměleckého vzdělávání dětí, vede výtvarné a hudební kurzy. Zpívala v Kühnově dětském sboru. Hraje na zobcovou a příčnou flétnu, hoboj, piano a ukulele. Napsala leporelo s notovým zápisem Ti kluci opičí, knihy Polštář v pyžamu a Proč bydlíš v rybníku, zelený vodníku??
Dětství na kolonádě
„Karlovy Vary, kde jsem žila s rodiči do sedmi let, mi učarovaly. Prarodiče měli byt přímo naproti kolonádě a dřevěná budova, bohatě zdobená řezbami, postavená v švýcarském stylu, byla pro mě a mého dědečka královstvím tajemna a dobrodružství. I na nedaleké secesní kamenné Zámecké kolonádě jsme si spolu vyhráli. Vymýšleli jsme příběhy, které se košatily, proplétaly a navazovaly na sebe, a právě odtud asi pochází inspirace, která přešla do mých knih,“ říká Petra Vychytilová, která má ráda psací písmo a krasopis. A právě na starém vyřezávaném stole po dědečkovi vzniká většina jejích textů a ilustrací k nim. „Mrzí mě, že moje děti nedostaly možnost setkat se s mým dědečkem, který můj život tolik ovlivnil. S ním jsem se poprvé účastnila vernisáží obrazů, obdivovala jsem je francouzštinu, jeho vystupování, jednání s lidmi, smysl pro humor,“ vzpomíná na období svého dětství.
Pohádky a borůvkové koláče
„S druhým dědečkem jsme zase na zahrádce dělali táboráky, vařili bramboračku v kotlíku, chodili do lesa na houby, borůvky a brusinky. No a babičky mi zase připomínají háčkované krajky, ta nejlepší okurková omáčky na světě, borůvkové koláče, džem z bílého rybízu, pohádky, vyprávění, pohlazení. Z těch prožitků čerpám pořád a tady je vidíte,“ ukazuje nám své knížky spisovatelka, která má dceru Anetu a syny Jana a Daniela. „Pro děti je důležitá důvěra, zázemí, stabilita a taky jistota, že to, co si dohodneme, prostě platí. Svým dětem se snažím dávat pocit souznění, sdílení a společně strávený čas. Na všechno se mě můžou zeptat, všechno mi říct. Já jsem takový věčný řešitel. Každou situaci potřebuju probrat horem dolem, ze všech možných i nemožných stran. Naštěstí mám kolem sebe skvělé lidi, co tuhle moji potřebu naplňují a patří jim za to velký dík,“ dodává.
Neberme život tak vážně
„A život? Líbí se mi motto, jehož autorem je údajně herec Jaroslav Marvan: Nikdy se nemá brát nic moc vážně, protože ať je, jak je, nic na tom nevyhrajem. Dlouho jsem život takhle brát neuměla, ale už je to se mnou čím dál tím lepší. Ráda se nechávám světem okouzlovat. Miluju dlouhé procházky přírodou a nejvíc, když je venku teplo a prší a všechno krásně voní. Ven v dešti chodíváme hlavně s mým nejmladším synem a po návratu domů si pak u čaje hrajeme, zpíváme a čteme. Moje první knížka vznikla neplánovaně, když jsem psala pro malou dcerku veselé, rozpustilé, ale i „krajkové“ (vánoční a lehce zasněžené) básničky. Vyprávěla a zpívala jsem jí je každý večer před spaním a na světě byla první kniha Nastydlá strašidla. Příběh načetli Eva Hrušková a Jan Přeučil, autorem hudby k básničkám, kterých je v knize padesát, je Richard Pachman. Některé písničky nazpívala Eva Hrušková a Richard Pachman, další zazněly v podání dětského sboru pod vedením Elišky Hrubé Toperczerové. A několik z nich jsem doprovodila na zobcovou flétnu. Nápady přicházely a přicházejí dál, těch knížek jsem napsala víc a ta poslední Proč bydlíš v rybníku, zelený vodníku? Vznikla díky sympatiím mého nejmladšího syna Danielka k vodníkovi Škvejchlovi. Před pár měsíci jsme ji s Evou Hruškovou a dalšími pokřtili,“ vypráví Petra.
Hudba formuje charakter
„Mou další celoživotní láskou je hudba, která mě provází od narození. Působila jsem v Kühnově dětském souboru, kde taky zpívala dcera Aneta a teď jsou jeho členy i moji synové. Oba navíc účinkují v operních představeních v Národním a Stavovském divadle – v Prodané nevěstě, Jakobínovi, Tosce či Kouzelní flétně. Každoročně se také účastní Letních shakespearovských slavností coby elfové v komedii Vesele paničky windsorské. Na kluky jsem moc pyšná a jsem šťastná, že se našli v hudbě, protože ta formuje charakter a povznáší duši. Pomáhá překonávat překážky a přináší radost do života. A radost a léto si právě užívám na prázdninových uměleckých kempech pro dětu a mládež. Všem dětem i dospělcům přeju krásné léto.“
Autorka: Šárka Jansová
Zdroj: Claudie 30/2022
Knihu výtvarnice, spisovatelky a hudebnice Petry Vychytilové Proč bydlíš v rybníku, zelený vodníku?, která vyšla v edici Miraculum Octavum Mundi, si můžete prohlédnout a případně i koupit v internetovém Knihkupectví theressa, které má na její prodej výhradní právo.
Další rozhovory o knihách a audioknihách u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku Antikvariátu U Skleněné kašny