Recenze - Maupassantův raný román v novém překladu

Literatura

Osud idealistické hrdinky Jeanne de Lamarové, které se navzdory dobrosrdečnosti dostává od jejích nejbližších jen hořkých zklamání, zpracoval ve své románové prvotině přední představitel naturalismu Guy de Maupassant (* 5. srpna 1850; - 6. července 1893). Knihu Jeden život vydalo ve středu 17. února 2021 v novém překladu Dany Melanové nakladatelství Odeon.

Klasik francouzské literatury druhé poloviny devatenáctého století začal psát Jeden život ve věku sedmadvaceti let a publikoval jej v roce 1883. Jeho první román z celkových šesti předcházel vrcholnému Miláčkovi vydanému o dva roky později, který se dodnes z autorovy tvorby, zahrnující také stovky povídek, několik cestopisů i básnickou sbírku, nejvíce skloňuje.

maupassant jeden zivotJeden život dějově zasadil do rodné Normandie, čímž korelace příběhu s autorovými prožitky nekončí. Hlavní protagonistka ze středostavovské rodiny, která se neprozřetelně vdá za šlechtice, jenž se po sňatku vyjeví jako násilný prostopášník, se nápadně podobá Maupassantově matce Laure, jež se s jeho agresívním otcem Gustavem rozvedla, když bylo chlapci jedenáct let.

Románová Jeanne zažívá rozčarování i poté, co odhalí nevěru svých rodičů, nebo když ji zrazuje nevydařený syn, jehož postava připomíná spisovatelova mladšího bratra Hervéa.

„Maupassant pečlivě prokresluje psychologii svých postav a podává krásné popisy krajiny, kterou miluje a dobře zná. Je to silný román, a i když jeho děj plyne zdánlivě klidně, není v něm nouze o vyhrocené, dramatické a tragické situace, které přináší hrdinčin neveselý život. Nejsilnější je ovšem právě v líčení Jeanne, která se mění z veselé a hýčkané dívky v zatrpklou nešťastnou ženu. Jde o dokonalou ukázku dobového života ženy,“ řekla Právu překladatelka Dana Melanová.

Román vyšel v tuzemsku několikrát, naposledy jej pod názvem Příběh jednoho života vydalo roku 1970 nakladatelství Práce v překladu Luďka Kárla. Filmové verze díla vznikly dosud dvě, první v roce 1958 v režii Alexandra Astruca s českým titulem Láska bez předsudků, novější adaptace režiséra Stéphana Brizéa měla premiéru před necelými pěti lety.

Autorka: Kristýna Čtvrtlíková
Zdroj: Právo
Zdroj snímku: odeon-knihy.cz

Další knižní a audioknižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny