Nica je žena středního věku, pochází z Gruzie, žije v Německu a hledá, spíše neúspěšně, smysl svého osamělého života. Žít normálně jí brání nejen zážitky z dětství a mládí stráveného v politicky nestabilní zemi, ale, jak se domnívá, i těžké osudy šesti generací její rodiny.
Jsou těsně spjaty se všemi krvavými událostmi, které stíhaly a stíhají jejich zem. Vymanit z rodinné klatby alespoň svou zatím nejmladší příbuznou, dvanáctiletou neteř Brilku, se Nica pokouší sepsáním rodinné historie.
Autorka ságy Osmý život (pro Brilku) Nino Haratischwiliová jako by se ale nemohla rozhodnout, zda nechá Niku v roli tety, která vypráví strhující příběhy, či v roli profesorky historie (kterou v knize opravdu je).
Příliš často totiž vyprávění prokládá historickými vsuvkami s popisem událostí, letopočtů a bezpočtu jmen, a to nejen z Gruzie či Sovětského svazu, ale z celého světa. Jako učitelka, která chce, aby její žáci chápali historii v kontextu. Neváhá dokonce připomenout, že v tom kterém roce vydali své první album Beatles či proběhlo fotbalové mistrovství světa.
Tyto dlouhé pasáže jsou při čtení až vysilující, navíc čtenáři neumožňují se plně ponořit do příběhu a zhltnout knihu jedním dechem, jak by si zasloužila.
Příběh rodiny Džašiů je totiž velice silný a je s historií rodné země i Evropy provázán natolik, že by postačil sám o sobě. Čtenář by se v něm určitě neztratil. A to tím spíš, že autorka románovou rodinu přímo propojuje s historickými osobami.
Není jasné, do jaké míry je příběh čistá fikce a do jaké se Nino Haratischwiliová inspirovala skutečnými postavami. Jedna z jejích hrdinek je nedobrovolnou milenkou Stalinova hrdlořeza Lavrentije Beriji, jeden z hrdinů dokonce zjistí, že je jeho nemanželským synem. Historie hovoří jen o jednom oficiálním Berijově synovi, nicméně při jeho promiskuitním životě je existence levobočka možná.
V té románovější části autorka nechala pracovat fantazii naplno a kromě popisu osudových zvratů a rozpracované psychologie postav předkládá čtenáři nenapodobitelnou atmosféru mystické Gruzie s jejím horkým čajem a nezničitelnými tradicemi. Země, kterou její zrozenci milují i nenávidí zároveň.
Autorka: Štěpánka Zenklová
Zdroj: Právo
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny