Kutnou Horu máme většinou spojenou s úžasnou architekturou, historií, která tímto městem několikrát prošla, i romantickými uličkami jakoby do současnosti přenesenými ze středověku. Kutnohořané však vždy byli patřičně pyšní i na "svoje" vodní mlýny a na jejich počet. Vždyť ještě počátkem 20. století jich pouze na katastru Kutné Hory klapalo čtrnáct. Pokud se podíváme výše po toku až do Malešova, tak jich na Vrchlici napočítáme šestnáct a k tomu musíme ještě připočítat osm na Bylance...
Vzniku, vývoji a historii vodních mlýnů nejenom ve městě pod Svatobarborskou katedrálou, ale i v blízkém a vzdálenějším okolí, se věnuje kniha Josefa Jirouska Vodní mlýny na Kutnohorsku s podtitulem Povodí Vrchlice a Bylanky, Uhlířské Janovice a okolí, kterou koncem roku 2019 vydalo nakladatelství Městské knihy, sídlící v Žehušicích nedaleko Kutné Hory.
Rozsahem sice nevelká, ale informacemi a ilustracemi doslova přetékající publikace se v úvodu stručně zabývá historií mlynářského erbu, obecně vodními mlýny v Čechách a technologiemi a materiálem mlecích kamenů. Následuje samotná část popisující historii a umístění vodních mlýnů na jednotlivých lokalitách uvedených v názvu knihy. Kniha je doplněna velkým počtem barevných i černobílých fotografií (včetně interiérů a mlecích mechanismů), kopiemi starých úředních listin souvisejícími s konkrétními mlýny, starými mapami nebo nákresy mlecích mechanismů v interiérech mlýnů.
Hlavní část knihy podrobně popisuje dvaadvacet mlýnů na povodí Vrchlice a pět dalších na Bylance. V Uhlířských Janovicích se věnuje třem vodním mlýnům a v okolí tohoto města dokonce třinácti. Josef Jirousek čerpal z mnoha historických pramenů, což dosvědčuje bohatý výčet zdrojů a použité literatury. U jednotlivých mlýnů se neomezuje na pouhý historiografický pohled a nezaznamenává jenom vývoj jednotlivých mlýnů až po popis současného stavu. K mlýnům samozřejmě neodmyslitelně patřili jejich majitelé či nájemci, mlynáři, kteří bývali nezřídka zajímavými a osvícenými osobnostmi. Mnoho příhod, vypravění, událostí se k mlýnům vázalo - a některé z nich ozdobily i tuto knihu o kutnohorských mlýnech.
Připoměňme alespoň jeden z nejznámějších a nejslavnějších kutnohorských mlýnů - Oslošachtecký, později proslul jako Fastrův mlýn. V roce 1948 o historii mlynářského rodu na tomto mlýnu napsala Marie Vondrová-Fastrová knihu Paměti z Fastrova mlýna, která vyšla s nádhernými ilustracemi Václava Fialy. A pro Kutnohořany mnoha generací se stala knihou kultovní. Určitě okouzlila i Josefa Jirouska, vždyť úryvkům z Pamětí věnoval ve své publikaci celých osmnáct stránek. Poznamenejme ještě, že Paměti z Fastrova mlýna vyšly, tentokrát s ilustracemi kutnohorského pedagoga a výtvarníka Vladimíra Císaře, znovu v letech 2014 a 2017 v edici Miraculum Octavum Mundi.
Vraťme se však zpátky k publikaci Vodní mlýny na Kutnohorsku... Bohatě černobílými i barevnými fotografiemi, kopiemi nejrůznějších dokumentů, úředních listin, dopisů, map, nákresů a záznamů vybavená kniha se jistě stane ozdobou knihovničky každého sběratele kutnohorik, potěší však také všechny, kteří se zajímají o Kutnou Horu či historii vodních mlýnů obecně.
Knihu Vodní mlýny na Kutnohorsku s podtitulem Povodí Vrchlice a Bylanky, Uhlířské Janovice a okolí, která pokračuje v tradici kvalitních a zajímavých regionálních titulů nakladatelství Městské knihy, dostanete u všech knihkupců na Kutnohorsku. Prohlédnout a případně i objednat si ji můžete také v internetovém Knihkupectví theressa nebo přímo zde.
Autor: MiM
Snímky Miroslava Moravce
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny