Držíme v ruce nejobjemnější svazek pozoruhodného, dalo by se říci epochálního literárního záměru z pera historika umění a uměleckého kritika Petera Kováče. Publikace o více jak sedmi stech stranách (!), nazvaná Katedrála v Remeši, uzavírá coby pátý díl ojedinělý knižní projekt Stavitelé katedrál, který představuje evropské umění a architekturu 13. století. Tento svazek, ještě vonící tiskařskou černí, takříkajíc od á až do zet popisuje čtenáři legendární chrám pro korunovace francouzských králů. Úžasný je nejenom obrovský záběr textu samotného, ale i bohatá obrazová příloha.
Je to jedenáct let, kdy kunsthistorik Peter Kováč vydal první díl svých Stavitelů katedrál. Pilotní díl se jmenoval Katedrála v Chartes (francouzské umění rané a vrcholné gotiky). Po úspěchu knihy se autor rozhodl připravit podstatně rozšířenou novou verzi, v níž se podílel na textu kromě jiného svými studiemi.
Recenzenti nové vydání nejenom přivítali s potleskem i konstatováním, že studie Katedrála v Chartres je dokumentem o jednom z divů evropské kultury, ale hlasitě volali po dalším pokračování.
A tak se stalo, že se Peter Kováč ocitl ve vlaku, z něhož nelze vystoupit. Jsa vzdělán v oboru, kdy má za sebou studia dějin umění na Karlově univerzitě a Varšavské univerzitě, zahloubal se do středověkých pramenů a kromě vlastního bádání na místech samotných popisovaných staveb, těsně spolupracoval na všech následujících svazcích s významnými zahraničními odborníky z USA, Francie, Belgie, Velké Británie i Švýcarska, Austrálie, Polska i Německa.
Svými texty do knih přispěli ochotně a nezištně i nejvýznamnější světoví znalci evropského umění 13. století jako je Max Seidel z Itálie, Willibald Sauerländer z Německa, Peter Kurmann ze Švýcarska či John James z Austrálie.
A tak Peter Kováč téměř s železnou pravidelností ohromoval zas a znovu laickou i odbornou veřejnost následujícími svazky: Kristova koruna (Paříž, Sainte-Chapelle a dvorské umění svatého Ludvíka), Úsvit renesance (Dvorské umění císaře Fridricha II, Bamberský a Magdeburský jezdec), Zrození génia (Giovano Pisano a Toskánsko mezi gotikou a renesancí). Všechny tyto knihy vyšly bez jakékoliv státní dotace a z velké části je financoval sám autor s pomocí nadšenců z klubu přátel Stavitelů katedrál.
Velký znalec francouzské katedrální gotiky John James, vydavatel gigantického mnohosvazkového katalogu The Ark of God (The Creation of Gothic Architecture, An Illustrated Thesaurus), k tomu uvádí: „S Peterem Kováčem máme leccos podobného. Ani on, ani já nejsme závislí na grantových komisích, netlačí nás čas při dokončování práce, nejsme nuceni nic produkovat v předem stanovených lhůtách, stojíme mimo akademická pracoviště, dotovaná různými fundacemi a ústavy, na odborné cesty a fotografování si sháníme peníze sami, knížky, které vydáváme a píšeme, si hradíme ze svých úspor nebo s pomocí přátel. Není to snadné, ale tato nezávislost nám oběma dává ohromnou tvůrčí svobodu a také radost z poznávání odkazu stavitelů katedrál.“
Katedrála v Remeši
Jak již bylo shora řečeno, jedná se o významnou gotickou památku, která ale též byla místem, kde francouzský panovník přijímal korunu a královské insignie z rukou remešského arcibiskupa. Obřad pomazání a korunovace, propracovaný ceremoniál na efekt a do všech detailů, opředený dávnými legendami, byl veřejnou manifestací prestiže francouzské monarchie a symbolem její neustálé obnovy.
Jak ve svém díle Peter Kováč říká, remešská katedrála ale měla mimořádný význam nejenom pro historii, ale také pro evropské dějiny umění. Její architekti a sochaři výrazně ovlivnili evropské umění v Anglii, Itálii, ve Španělsku, v Německu i v celé střední Evropě.
V představované knize je kupříkladu poprvé do češtiny přeložen francouzský korunovační řád z poloviny 13. století a významné pojednání středověkého teologa Jeana Goleina o symbolice a významu korunovace francouzských panovníků.
Kniha také obsahuje texty Jacquese Le Goffa a Wilibalda Sauerländera, které v Německu vyšly jako samostatné publikace.
Fotografie, kterými je publikace vybavena, jsou dílem Petera Kováče a Lenky Horákové. Vznikaly v letech 2000 až 2016 během opakovaných studijních pobytů v Remeši.
O širokém, až encyklopedickém záběru knihy svědčí i bohatý výčet použité literatury nebo abecední rejstřík, čítající desítku stran. Již jeho redakční zpracování byl téměř sysifovský úkol. O širokém spektru obsahu pak hovoří pár názvů kapitol za všechny: Osudné tažení proti katarům, Královské opatství v Saint-Denis, Pokřtění krále Chlodvíka v Remeši či Synové bájného Daidala, Svědectví středověkých vitrájí, Když v Remeši nebyla korunovace, Vandalismus revoluce a Bombardování katedrály a nové církevní umění.
Klobouk dolů
Všech pět svazků, patřících do knihovny každého z milovníků výtvarného umění a historie, má dohromady celkem 2730 stran a dva tisíce původních fotografií! Svými studiemi do souboru přispělo pod Kováčovým vedením čtyřiatřicet renomovaných historiků umění z osmi zemí!
Antologie dobových textů v jednotlivých dílech nabídly překlady důležitých dokumentů a traktátů, které tak poprvé máme možnost číst v českém jazyce. Obdobná knižní série je na domácích i zahraničním knižním trhu zcela unikátní.
Ars Auro Prior
Jak známo, římský císař Nero si údajně natolik oblíbil jednu antickou sochu, že ji nechal svými řemeslníky pozlatit, aby byla ještě krásnější. Ukázalo se však, že drahý kov umělcovo dílo znehodnotil a zlato bylo opět pracně sejmuto. Z příběhu, zaznamenaného spisovatelem Pliniem starším, vzniklo rčení o tom, že umění může být vzácnější než zlato: ars auro prior. A právě pod tímto názvem založil Peter Kováč v Praze umělecko-historickou agenturu a následně i nakladatelství, obojí určené k propagaci dějin umění. Knižní edice Stavitelé katedrál je hlavním počinem jmenované agentury a nakladatelstvá, věnované vynikajícím památkám období gotiky a rané renesance.
Katedrála v Remeši vyšla za podpory Ivany Grimmové, Ivety Líbalové, Jaroslava Líbala, Stanislavy Simandlové, Miroslava Koreckého a Galerie Kodl a Galerie Zdeněk Sklenář.
Autor: Ivan Černý
Snímky: Archív autora
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny
