Arnaldur Indridason píše thrillery odehrávající se na Islandu. Tamní literární hvězda, jejíž překlady jsou populární ve značné části Evropy, v nich seznamuje čtenáře jak s minulostí země, tak s její přítomností.
Jeho bestseller Severní blata byl v roce 2006 zfilmován a snímek získal na 42. Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary Kříšťálový glóbus. V češtině vyšlo dvanáct jeho knih, Vina je třináctá.
V ní se Indridason dotýká pobytu americké vojenské jednotky na ostrově, toho, jaké vztahy vojáci s Islanďany mají, jak je domácí lidé využívají či jak moc nemají vojáky rádi.
V jezeře uprostřed lávového pole byla nalezena mrtvola. Komisař Erlendur a jeho kolega Marian Briem vyšetřují případ jako vraždu a stopy je zavedou na americkou vojenskou základnu. Tamní osazenstvo jim ale v jejich práci nevychází příliš vstříc a vyšetřování zdržuje. Dvojice detektivů ale najde mezi vojáky spojence, ženu, která je jim nápomocna.
Současně se Erlendur vrátil k případu před pětadvaceti lety záhadně zmizelé osmnáctileté dívky. Činí tak v reakci na prosbu její tety a trpělivě rozplétá minuty dne, kdy byla viděna naposledy. Oba případy spolu částečně souvisejí, i ten dívčin má spojitost s americkou základnou.
Detektivové je však rozplétají pozvolna, což charakterizuje první část knihy. Seznamují se s okolnostmi, leckdy vykročí po nesprávné vyšetřovací cestě a musí se z ní vrátit do bodu nula. To všechno zpomaluje děj a několik desítek prvních stran nepřináší příliš vzruchu jak v objasňování případů, tak v příběhu pro čtenáře.
Postupně ale záležitosti dostávají spád a ve finále knihy už plynou v rychlém tempu. Byť je rozuzlení poněkud málo překvapivé a pozornému čtenáři jména pachatelů dojdou zřejmě dříve, než jim je prozradí Arnaldur Indridason, styl, kterým dospěl k finále, je svižný, zkušený a pádný.
Vina je vícevrstevný a vypravěčsky solidní thriller. Autor v něm sice nedosáhl ke svým dosud nejlepším knihám (Severní blata, Duel, Jezero či Dech smrti), rozhodně ale neztratil ze schopnosti svými větami dobře vykreslit mrazivou atmosféru země i povahy tamních lidí. V této knize pak přidal obraz střetu dvou kultur, které k sobě nemají blízko.
Autor: Jaroslav Špulák
Zdroj: Právo
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny