Ve středu 3. ledna vyšla v internetovém magazínu dama-online.cz recenze kultovní kutnohorské knihy Paměti z Fastrova mlýna. Recenzent, publicista a spisovatel Ivan Černý, knihu dokonce přirovnává k Babičce Boženy Němcové...
A ne ledasjakou. Řeč je o jednom z pilířů národní literatury – Babičce z pera Boženy Němcové. Líbezná kniha, která září na knihkupeckých pultech od prosince 2017 pod názvem Paměti z Fastrova mlýna, si již během několika málo týdnů, co vyšla v edici Miraculum Octavum Mundi nakladatelství Globus, vysloužila od nadšených čtenářů přezdívku „kutnohorská babička“.
Na rozdíl od díla Boženy Němcové se ale dá přirovnat k literatuře faktu, neboť nejenomže sleduje životní osudy pěti generací mlynářského rodu Fasterů, který zakotvil na Horách Kutných, ale i i kronikou tehdejšího života. Mezi řádky též načrtává i emancipační hnutí žen na Kutnohorsku, které vrcholí začátkem 20. století.
Autorka rukopisu, psaného bohatým, čtivým jazykem, postrádajícího však archaismy, jak bychom se snad mohli domnívat, Marie Vondrová-Fastrová (* 31. května 1875; + 6. března 1958), byla nejenom regionální spisovatelkou, ale rovněž jednou z prvních českých učitelek. Její kultivované vyprávění o osudech jejího rodu je i nebývalou učebnicí nejenom historie, ale i mezilidských a především rodinných vztahů, plných lásky, pochopení a v neposlední řadě všeobecné úcty jednoho člověka ke druhému. Šťastným krokem, editora je zachování jazykového stylu autorky, který spoluvytváří jedinečnost díla.
Stránky knihy jsou pod čarou doplněny mnoha vysvětlivkami, které se váží k pojmům z historie, ke slovům nářečním i dobovým odborným výrazům, zejména z mlynářství. Paměti z Fastrova mlýna jsou doplněny dobovými černobílými snímky, sahajících s objevem fotoaparátu do 19. století.
Jedinečnou kroniku jmenovaného mlynářského rodu doplňuje významná kapitola poznámek k dějinám oslošachteckého mlýna, o kterém je řeč, a jeho nejbližšího okolí, která jistě nejednoho čtenáře přiláká i na výlet do míst pod proslulou kutnohorskou Svatobarborskou katedrálou, kde se děj knihy odehrává. A lidé, zajímající se o technické památky, rovněž jistě ocení závěrečnou sondu do historie kutnohorských mlýnů.
Do třetice všeho dobrého
Rukopis knihy paměti z Fastrova mlýna je takříkajíc poklad z půdy. Prvně vyšla roku 1948, v poválečných časech druhé světové války, aby na téměř čtvrt století zmizela z povědomí nejenom široké čtenářské veřejnosti, ale i učitelů literatury. V Kutné Hoře však byla stále kultovní knihou, která nechyběla v mnohé domácnosti.
V roce 2014 vyšla po šestašedesáti letech v edici Miraculum Octavum Mundi, kterou založil a řídí Miroslav Moravec. Ke spolupráci přizval kutnohorského výtvarníka, pedagoga a filmaře Vladimíra Císaře, milovníka literatury 19. století, především regionální, vážící se ke Kutné Hoře. Ten knihu vyzdobil originálními ilustracemi – jak barevnými akvarely, tak i zdařilými černobílými, evokujícími linoryty či dřevoryty. Druhé vydání Pamětí Kutnohořané brzy rozebrali a jejich nehynoucí zájem si po třech letech vynutil i současnou třetí reedici.
Představovanou knihu Marie Vondrové-Fastrové Paměti z Fastrova mlýna si lze prohlédnout a případně i objednat v internetovém Knihkupectví theressa nebo přímo zde.
Autor: Ivan Černý
Zdroj: dama-online.cz
Snímky Miroslava Moravce
Další knižní recenze si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku antikvariátu U Skleněné kašny