O tom, že by u nás nevycházely publikace, věnující se historii stavebních slohů, nemůže být ani řeči. Na knihkupeckých pultech je jich více než dost. Málo která ale zaujme tak, jako novinka z nakladatelství Grada, která takříkajíc ještě voní tiskařskou černí. Jedná se o zdařilého a téma vyčerpávajícího obrazového průvodce z pera Owen Hopkinse, profesora na katedře architektury Royal Academy of Arts v Londýně, zabývajícího se historií západní architektury.
Po představované publikaci Architektonické slohy zcela jistě sáhnou jak lidé z branže samotné, od stavitelů až po studenty architektury, tak i veřejnost, která se sice o architekturu zajímá okrajově, ale ví, že vyznat se ve stavebních slozích patří k základnímu vzdělání. Řazení směrů je dané obdobími – od klasiky a raně křesťanské doby přes gotiku, renesanci a manýrismus po baroko, rokoko, klasicismus a eklektismus. Největší důraz je ale kladen na modernismus, jemuž je věnována dobrá polovina tohoto obrazového průvodce stavebních slohů. Položme si ruku na srdce, cožpak víme o tzv. Chicagské škole, brutalismu, postmodernismu či dekonstruktivismu nebo kontextualismu? Tedy pokud nejsme stavaři tělem i duší...
Devět kapitol
Každá z kapitol publikace sleduje jednotlivé fáze vývoje architektury. Každá z nich na základě formálních charakteristik, geografie, obecných kulturních trendů, hnutí a ideologií (nebo jejich kombinací) definuje konkrétní „sloh“. Graficky je publikace ztvárněna především vizuálně. Každý ze slohů je uveden krátkým textem, šest klíčových charakteristik pak ilustruje fotografie s legendou. Snímky zobrazují vše od užití specifického typu okna nebo dekorativní římsy přes materiály až po základní ideje daného slohu. V tomto splňuje kniha podobu jak příručky, tak i naučné publikace zároveň a zcela jistě po ní sáhnou kupříkladu učitelé na základní nebo střední škole, či novináři a publicisté, zabývající se zmíněným tématem.
Nechybějí ani Češi
Obsah obrazového průvodce Architektonické slohy je doplněn jak slovníkem, tak i rejstříkem, který usnadňuje orientaci. Čtenáře jistě potěší, že je zde citován kromě jiných i Adolf Loos (* 10. prosince 1870, Brno; + 23. srpna 1933 Kalksburg, u Vídně), klasik moderní architektury, čelný představitel tzv. purismu, nebo Josef Hoffman (* 5. prosince 1870, Brtnice; + 7. května 1956, Vídeň), český a rakouský architekt a designer, důležitá osobnost secesního hnutí ve Vídni, autor například paláce Stoclet v Bruselu (vystavěn v letech 1905 až 1911).
Jak říká v poděkování své práce v závěru encyklopedie autor, snaha zmapovat a zachytit historii západní architektury v 49 různých stylech, každý s šesti charakteristickými prvky, snadný úkol rozhodně nebyl. Bez mnoha dalších odborníků, kteří již prošlapali tuto trnitou a složitou cestu, by to bylo pro Owena Hopkinse mnohem nesnadnější. Jejich práce, z nichž mnohé v biografii publikace uvádí, vznik jeho knihy umožnily, za což jim patří velký profesorův dík.
Autor: icer
Snímky: Archív
Další recenze si můžete na webu Putování za uměním přečíst zde nebo na facebooku ArcusGallery
Publikakci Architektonické slohy si můžete koupit v internetovém Knihkupectví theressa nebo přímo zde