Recenze - Pražský genius loci provázel výtvarníka Hugo Steinera celý život

Hugo Steiner: Cesta do šeda. Zdroj snímku: Katalog výstavy

Výtvarné umění

Pražská Galerie Smečky, kterou provozuje společnost Pražská plynárenská, připravila výstavu výtvarníka, ilustrátora, tiskaře a knihvazače Hugo Steinera-Prag nazvanou Golem, která trvá do čtvrtka 18. dubna 2019.

Hugo Steiner (* 12. prosince 1880; + 10. září 1945) byl pražským rodákem a pocházel z německého i židovského prostředí. Když posléze odešel do ciziny (Německo, Švédsko, USA), přidal si ke svému jménu ještě přízvisko Prag, aby tak dal najevo trvalý duchovní základ či poukázal na kořeny své umělecké inspirace v tajemném městě nad Vltavou.

Patřil k nejmladším členům uměleckého, ale též mysticko-okultního spolku Jung-Prag. To ho velmi ovlivnilo nejen v životě, ale také v umělecké tvorbě. Členy uskupení totiž byli kromě jiných básník Rainer Maria Rilke či spisovatel Gustav Meyrink, jenž napsal román Golem.

golem steiner 1Právě děsivá figura hliněného monstra zhmotňovala do jisté míry Steinerovo okouzlení Prahou, především starým židovským městem plným pověr a mýtů. Výstava prezentuje jeho ilustrace k uvedenému románu.

Na Steinerově výtvarném rukopisu je patrný příklon k syrovému německému expresionismu. Černobílé kresby s šedými odstíny dávají dílům velmi syrový rozměr.

Autor dokázal mistrně zobrazit křivolaké uličky, do kterých dopadá mrtvolně bledé světlo z pouličních svítilen, v němž tančí snad stíny, snad siluety nebezpečí, jež kráčí vždy po setmění po vlhké dlažbě. Ilustrace připomínají ty, které znají čtenáři románů Jaroslava Foglara o Stínadlech.

Je dobře, že jsou na výstavě prezentovány i práce dalších autorů, kteří byli se Hugo Steinerem výtvarně či ideově spřízněni. Jedním z nich je Emil Orlik, jenž ho v mládí ovlivnil staropražskými motivy. Fantaskní, místy až téměř surrealistické vize Alfreda Kubina, jenž do nich vždy dokázal dostat prvky z reálného světa, působí intenzivním vizuálním dojmem.

V dolním sále galerie je kolekce grafických děl Steinerova pokračovatele Jaroslava Švába. Ten už svůj charakteristický výtvarný výraz posunul od klasických forem k moderní redukci tvaru, takže zobrazované motivy připomínají pohanské totemové znaky.

Expozice ukazuje nejen dávno zaniklou poetiku Prahy, ale akcentuje i duchovní nadstavbu města, kterou si pražští rodáci často ani neuvědomují.

Autor: Jan Šída
Zdroj: Právo

Recenze dalších událostí z výtvarného umění u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery