Recenze - Obrazy Anny Zemánkové z hodiny mezi psem a vlkem

Autorka patří k nejvýznamnějším představitelkám uměleckého stylu art brut. Jde o takzvané syrové umění, jež vytvářejí tvůrci s duševní poruchou, lidé ve spiritistickém transu či výtvarníci stojící na společenské periferii a jdoucí striktně vlastní cestou bez ohledu na laickou či odbornou veřejnost.

Anna Zemánková se původně vyučila zubní techničkou, malování měla pouze jako koníčka. Po narození dětí však na něj zcela rezignovala a věnovala se pouze rodině. K návratu do lůna múzy s paletou a štětcem ji přiměli na konci padesátých let minulého století synové.

Základem její tvorby je naprosto originální přístup k tvaru, kompozici i výtvarné formě. Inspirována přírodou vytvářela barevné květiny a rostliny, které existovaly pouze v její hlavě.

K tomu, aby docílila žádané plasticity, probarvovala detaily tuší, některé části perforovala, nebo na ně našívala bižuterii či je zdobila výšivkou. V některých případech díla působí spíše jako koláže či asambláže než jako obyčejné obrazy.

Květiny a rostliny se rozpínají a kvetou naprosto nezávisle na lidské vůli, jako by v nich autorka toužila vidět nějakou snovou džungli. Jiné práce evokují mapy prastarých říší či půdorysy dávno zaniklých megapolis zapomenutých civilizací.

Většina z obrazů připomíná vytrhané listy z tajemného Vojnichova rukopisu, který zřejmě vznikl v patnáctém století, a nikdo dodnes neví, proč vznikl a kdo ho vytvořil.

Anna Zemánková nejraději tvořila v období mezi třetí a čtvrtou hodinou ráno. Je to doba mezi psem a vlkem, kdy podle legend mají básníci a umělci vůbec největší imaginaci, protože se pomalu rozednívá a všude je hluboké ticho. Možná proto měla výtvarnice tak intenzivní vize, díky nimž dohlédla až na druhý břeh.

Autor: Jan Šída
Zdroj: Právo

Recenze dalších událostí z výtvarného umění u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery