Recenze - Absurdní tragikomiksové drama Venduly Chalánkové

Vendula Chalánková umí vystihnout ty nejvýraznější vizuální znaky figury. Snímek Jana Šídy, Právo

Výtvarné umění

Pražská Villa Pellé hostí do neděle 15. dubna 2018 výstavu výtvarnice, komiksové tvůrkyně, ilustrátorky a performerky Venduly Chalánkové, zatím největší v hlavním městě. Expozice díky tomu, že nese název AU!, má v sobě zakódováno mnoho významových rovin.

Na vernisáži to zdůraznil kurátor Radek Wolmuth. Spojení písmen AU totiž evokuje třeba chemickou zkratku pro zlato, archaický kód na pražské automobilové poznávací značce, francouzskou předložku, zkratku Africké unie, jméno rakouského města nebo citoslovce bolesti.

Podobně mnohoznačná je i tvorba výtvarnice. Najít klíč k jejímu estetickému vyprávění je složité, ovšem ne nemožné. Chce to však odhodit předsudky a nechuť hledat co nejvíce forem vizuálního poselství.

Nejpřístupnější je bezpochyby dětská ilustrace. V půdních prostorách si lze prohlédnout pohádkové knihy, obrazy i animované lidové písničky, které doprovází zpěv Kühnova dětského sboru. Vendula Chalánková dokáže dobře vybalancovat kontradikci mezi abstraktním pojetím figur a jejich konkretizací. Umí totiž pracovat se základními geometrickými tvary lidí i zvířat. Třeba u postavy lišky dominuje výrazná zrzavá barva, bílá tlama a zelené oči. I přes markantní tvarové zjednodušení je šelma k poznání okamžitě.

0 chalankova 10 chalankova 2komiksové tvorby k tomuto výrazivu přidává ještě „dospělá“ sdělení v typických bublinách. Série Tragikomiksy z roku 2018 si pohrává s absurdními dramatickými situacemi současného světa. Dívka v jednom políčku říká chlapci, že peníze z něj lepšího člověka neudělají, a on jí o okénko níže tvrdí: „To jsou hesla chudých, Vendulko.“ Určitá autobiografická stopa dává této výpovědi punc nezbytné autenticity.

Nejméně vizuálně i duchovně přístupný je kvartet velkoformátových obrazů nazvaný Nikdy nerezignujeme na vymáhání vašeho dluhu (2015). V tomto případě autorka čerpá z výtvarného dědictví geometrické abstrakce Pieta Mondriana.

Bílou plochu plátna ve všech případech razantně destruuje svisle vedeným barevným pruhem (azurovým, zeleným, červeným a fialovým). Díla připomínají státní vlajky, design sportovních dresů nebo třeba desky na úřední dokumenty.

Svět Venduly Chalánkové si pohrává s jemnou ironií. Autorka si dělá legraci z okolního světa, ale i ze sebe sama, ze své role ve společnosti. To, že život chápe jako drama, absurdní drama, tryská naplno ze všeho, co dělá.

Autor: Jan Šída
Zdroj: Právo

Další recenze výstav výtvarného umění u nás i v zahraničí si můžete přečíst na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery