Jedinečnou osobností brněnské herečky Vlasty Fialové (* 20. ledna 1928; † 13. ledna 1998) se zabývá výstava, kterou připravilo oddělení dějin Moravského zemského muzea v Brně. Vernisáž proběhla ve čtvrtek 18. ledna 2018 v Dietrichsteinském paláci. Výstava věnovaná umělkyni, od jejíhož narození uplynulo v lednu devadesát let, potrvá do neděle 27. května 2018.
Výstava soustřeďuje nejen všechna důležitá data a všechny významné momenty v umělecké kariéře herečky, ale současně ji ukazuje z osobní a lidské stránky. Návštěvníci se tak mohou pokochat i množstvím vystavených osobních věcí jako je třeba památníček, biřmovací kniha, kovový budíček, šperkovnice, oblíbená zlatá kabelka nebo černé šaty se zlatou výšivkou.
Nechybí ani pěkná řádka fotografií z rodinného alba, které herečku připomínají také v rolích nevěsty, manželky nebo maminky. Malé ornamenty její osobnosti dokládá také vystavená bižuterie a další milé drobnosti.
Prezentována je zde však především herecká kariéra - několik panelů přehledně demonstruje hereččin vývoj v oblasti divadla, filmu, televize, rozhlasu i dabingu.
Běžný návštěvník, který většinou zná Vlastu Fialovou z často uváděných filmů Divá Bára nebo Legenda o lásce, si uvědomí, že se objevila i v dalších titulech, jako jsou Spanilá jízda, Občan Brych, Chlapec a srna, Deváté jméno nebo Touha Sherlocka Holmese.
Právě ukázky z filmů a divadelních her, jež jsou kombinovány se soukromými dotáčkami nebo fotografiemi ze soukromého života, běží na projekčním plátně. Vše umocňuje její podmanivý sametový hlas a také šansonový zpěv, který na výstavě zní.
Filmové role připomínají rovněž části kostýmů či drobné rekvizity, ať už se to týká Divé Báry nebo Lucerny, což byl titul, do něhož vstoupila jako Mladá kněžna hned třikrát (dvakrát v divadle, potřetí v roce 1967 v televizní inscenaci).
V neposlední řadě je zde vystaven scénář Divé Báry, stejně jako plejáda divadelních programů a fotografií, upomínajících na její Dorotku ze Strakonického dudáka, Kleopatru, Kateřinu ze Zkrocení zlé ženy, Lízu Doolittlovou z Pygmalionu, Serajinu z Vytetované růže, Alžbětu Anglickou, Alici z Play Strindberg, Šansoniérku z Totálního kuropění, Matku Marii z Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista a mnohé další.
Muzikální stránku hereččiny osobnosti dokládá nejen reprodukovaný zpěv, ale třeba také několik gramofonových desek.
Námět a scénář k celé výstavě zpracovala Andrea Jochmanová, autory desingu jsou Radmila Jarešová a Tomáš Ronovský. Mnoho relikvií zapůjčili manželé Eva a Jiří Fialovi, dále hodně pomohly archivy České televize Brno, Národního divadla Brno a Národní filmový ústav Praha, přičemž odborné konzultace poskytli herec a filmový historik Jiří Bartoň, a především novinář a znalec díla Vlasty Fialové Luboš Mareček.
Výstava, která připomíná uměleckou dráhu brněnské herecké legendy a která je umístěna v Sále Karla Valocha v přízemí Dietrichsteinského paláce, potrvá do neděle 27. května 2018.
Text a snímky: Robert Rohál
Další reportáže z divadelního prostředí najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery