Žijeme v globalizovaném světě, i proto přední tchajwanský literát a výtvarník Lo Ch’ing umísťuje občas do rohu svých obrazů jako symbol propojení internetového zavináče. Je to jeden z (post) modernistických postupů, jimiž se snaží obohacovat tradiční čínskou malbu. Nevyhýbá se ani hodně civilistním pojmům, jako jsou město a dálnice.
Soubor asi dvou desítek reprodukcí z díla slavného tvůrce, jehož prvním učitelem byl bratranec posledního čínského císaře Pchu-iho, lze od čtvrteční vernisáže do pátku 7. října 2016 zhlédnout v prostorách Anglo-americké vysoké školy v Praze. Vstup je zdarma.
Za pojítko klasického čínského umění – krásného slova a kresby – považuje autor vždy kaligrafický štětec a doteky tuše. Variace se odvíjejí od energie tahů, jejich tloušťky, nasákavosti papíru, prostě od nekonečného procvičování uměleckého písmomalířství.
Lo Ch’ing se začal učit základy už ve třinácti letech, dnes je mu osmašedesát. V roce 2015 vyšla v češtině Lo Ch’ingova kniha poezie, esejí a maleb nazvaná Báseň je kočka.
Autor: pur
Zdroj: Právo
Další aktuality najdete na webu Putování za uměním zde nebo na facebooku ArcusGallery